Zatímco Simona měla už při pracovním pohovoru jasno, že chce být součástí My Value Officer, náš CEO Dan si podle jejích slov zachoval dokonale neproniknutelný poker face.
Nakonec si ale plácli a dnes u nás Simona vede marketing, podílí se na strategii značky a stojí za řadou výrazných kampaní. Kromě toho organizuje firemní eventy u moře. Jak se k tomu dostala? Už několik let žije na Krétě, kterou si tak zamilovala, že se tam rozhodla zůstat natrvalo.
Rozhovor se Simonou Fischmeister
Simčo, jak ses dostala k marketingu?
Vždycky mě bavili lidé a komunikace s nimi. V marketingu jsem našla způsob, jak to, co mám ráda, propojit s profesní dráhou. Nastoupila jsem do agentury na pozici account executive a postupně jsem se propracovala až na pozici account directora.
Jak jsi navázala spolupráci s Vaškem a Danem?
Úplnou náhodou jsem zahlédla příspěvek na sociálních sítích. Při čtení inzerátu jsem měla pocit, že je tato pozice pro mě jako dělaná. Když jsme se pak spojili, věděla jsem, že to je ono! I když teda Danův poker face neříkal nic (smích). Nakonec jsme si plácli a jsem za to moc ráda.
Kdybys měla říct, co tě práce v marketingu naučila, co by to bylo?
Obecně jsem se za celou svou kariéru naučila, že v marketingu jsou nejdůležitější tyto 3 věci. Empatie ve smyslu porozumění lidem, pro které komunikaci děláme. Pak trocha paranoie. Je dobré myslet několik kroků dopředu a předvídat, co se může pokazit. A komunikace. Věřím, že domluvit se dá na všem, jen je potřeba to řešit dopředu.
Jaké je dělat marketing pro firmu z oblasti financí? V čem je to specifické?
Není to fyzický produkt, ani služba, které by se dala vizuálně ukázat. Musíme sázet na kvalitní obsah a srozumitelně sdělovat, co vlastně nabízíme a co klienti získají. Naši zákazníci jsou majitelé firem, kteří jsou hodně zaneprázdnění, takže je někdy těžké je „chytit“. Navíc je naše služba ojedinělá. Musíme ji nejdřív vysvětlit a de facto tak tvoříme poptávku od nuly.
Když se ohlédneš za svou kariérou, máš za sebou projekt, na který jsi obzvlášť hrdá?
Získala jsem bronzovou Effie za kampaň spojenou s hokejovým sponzoringem. Táhla jsem ji z 80 % sama, protože v agentuře v té době nebyla kapacita. Bylo to extrémně náročné. Porady s klientem ke každé dílčí části projektu trvaly 4 hodiny. Tehdy jsem si skoro přála, abych takový zápřah fyzicky přestala zvládat a měla omluvu pro to, abych si mohla odpočinout. Teď to vidím jako mladickou blbost.
Nicméně ta cena, i když je „jen“ bronzová, byla velkým zadostiučiněním a potvrzením, že moje marketingové přemýšlení bylo správné. Od té doby jsem už nikdy sama sobě nedovolila být v takovém zápřehu. Dost mě to ponaučilo. Později jsem z toho čerpala i tak, že jsem si u svých podřízených hodně hlídala, aby měli tolik práce, kolik opravdu zvládají.
Přestože jsi součástí české firmy, žiješ na Krétě. Co tě tam přivedlo?
Chtěla jsem po 10 letech změnu. Nastoupila jsem do auta a odjela tam, kam mě odjakživa táhlo srdce – na jih. Konkrétně do Itálie. Vždycky jsem měla pocit, že to je moje osudová země. Když jsem ji ale za dva měsíce projezdila křížem krážem, uvědomila jsem si, že tu nijak extra šťastná nejsem. Začala jsem tedy hledat možnosti, jak zůstat v zahraničí, aniž bych si vše musela platit z vlastní kapsy, a našla jsem projekt Erasmus pro mladé podnikatele. Tehdy jsem nevěděla, kam mě přijmou, a jak asi tušíte, bylo to do Řecka. Původně jsem tu měla být v rámci projektu 4 měsíce, od prvního okamžiku – vylodění na Krétě – jsem ale tušila, že tu už zůstanu navždycky. O 4 roky později tu stále jsem a mluvím plynule řecky.
Jak se ti tam pracuje?
Je super, že můžu skloubit tyto dvě věci: pobyt v zahraničí na místě, které upřímně miluju, a pracovní prostředí, z něhož jsem přišla a které dobře znám. Řekové, a obecně Kréťani, jsou hodně pracovití, ale úplně v jiném smyslu, než na co jsme zvyklí v ČR. Hodně se tu pracuje rukama, ať už v turismu (servis) nebo zemědělství. I proto je pro Řeky trochu španělská vesnice, co dělám. Jen pro představu, jak je to jiné: Kréťan nikdy nedá přednost e-mailu před telefonem. Hodně podniků tu ani nemá webovou stránku! Prostě jim stačí mít telefon.
Jak zvládáš komunikaci a práci na dálku?
Úskalí je v tom, že se pravidelně osobně nepotkávám s kolegy. Ten kontakt mi, tím že jsem hodně sociální člověk, chybí. Jinak věřím, že má práce dálkou ovlivněna není. Obecně je pro takovou formu úvazku potřeba mít jistou dávku sebedisciplíny. A tu já, myslím, mám. Baví mě mít projekty pevně v rukou a držet je v chodu bez zbytečných zádrhelů.
Má prostředí, ve kterém žiješ, vliv na tvoji kreativitu a pracovní rytmus?
Rozhodně! Díky jinému prostředí mám na některé věci jiný úhel pohledu. Dlouhodobý pobyt v zahraničí mě obecně dost změnil. Jsem mnohem víc v klidu. Kdo si mě pamatuje z ČR, tak ví, že jsem se kvůli projektům hodně stresovala. Teď dokážu snáz zachovat chladnou hlavu. A vliv na kreativitu to má taky veliký – každý den se setkávám s odlišnou kulturou, zvyky, vyjadřováním a prostředím. Změnily se mi i některé návyky. V létě se tu moc přes den nedá pracovat, to teplo je hodně unavující, takže raději pracuju po večerech a v noci.
Dřív jsi na Krétě organizovala hlavně svatby, teď se ale soustředíš spíš na teambuildingy, firemní eventy a cesty. Řekni nám k tomu něco…
Řecko a Krétu miluju a stejně tak organizování akcí. Proto byly svatby přirozená volba. Viděla jsem, že o ně je zájem, a díky svému backgroundu v projektovém řízení, managementu a eventech jsem věděla, že párům dokážu nabídnout opravdu profesionální přístup.
Postupem času mě to začalo víc táhnout zpátky k tématům, která mi byla vždycky blízká – k firmám, lidem, well-beingu a HR. Firemní cesty, teambuildingy a eventy v zahraničí jsem měla v hlavě vlastně od začátku a přišel čas dát jim větší prostor.
Jaké největší překvapení jsi při organizaci svateb zažila?
Asi když jsme přijeli na pláž, kde se měl konat obřad, a zrovna tu zuřila písečná bouře… Nevzdali jsme to, svatba se konala i v obřím větru, během focení novomanželů jsme se ale museli schovat do jeskyně. Fotky ovšem dopadly skvěle! Vždycky věřím v dobré konce!
Co podle tebe firmy a jejich týmy získají, když společně vyrazí za zážitkem mimo kancelář?
Když spolu zažijete západ slunce na katamaránu, večerní procházku historickým městem nebo drink na rooftop baru s výhledem na Akropoli, propojí vás to jinak než dvě hodiny na bowlingu po práci.
To, co jsem tady v Řecku našla, jak ho znám a jak ho sama žiju, ráda předávám dál. Když tým vytáhnete z běžného pracovního režimu a dáte mu prostředí, kde se lidé můžou potkat jinak než u porad a e-mailů, začne se dít něco zajímavého. Baví se jinak, vnímají se jinak a často si k sobě najdou cestu mnohem přirozeněji.
Samozřejmě, není to levná záležitost. Ale dobře připravená firemní cesta není jen položka v nákladech. Je to investice do lidí jejich motivace, vztahů a loajality. Od klientů vím, že se jim tahle investice mnohonásobně vrací ještě dlouho po návratu.
Co tě na tom nejvíc baví?
Nejvíc mě baví pozorovat výsledky své práce. A to jsou spokojení lidé, co si fakt užívají přítomného okamžiku. Možná to zní jako klišé, ale moře, středomořské prostředí, řecká pohostinnost a klidnější tempo s lidmi dělají divy. Na druhou stranu mě osobně moc baví dávat svou proaktivitou práci jiným. Pomáhat jednotlivcům, dalším firmám a tím vlastně i řecké ekonomice. Firemní akce v zahraničí jsou u nás pořád relativně nové téma, ale zájem o ně roste. Firmy si čím dál víc uvědomují, že dobře připravená cesta není jen benefit nebo hezký výlet. Je to nástroj, který umí posílit vztahy, motivaci i energii celého týmu.
Ještě poslední otázka: kdyby si u tebe dnes nějaká firma chtěla objednat firemní akci u moře, jak celý proces probíhá a co všechno jim umíš nabídnout?
Stačí mi dát několik základních informací: jaký má akce cíl, pro koho je určená, kolik lidí pojede, na kolik dní, v jakém termínu a s jakým rozpočtem můžeme pracovat. To je pro mě výchozí bod.
Na základě toho připravím konkrétní návrh programu, doporučím vhodné lokality, aktivity, ubytování i celkovou atmosféru celé cesty. Jakmile si vše odsouhlasíme, přebírám organizaci kompletně na sebe – od plánování přes komunikaci s dodavateli až po koordinaci na místě.
Zakládám si na tom, aby firemní akce v zahraničí nebyla pro klienta další práce navíc. Chci, aby ji mohl s klidem předat a věděl, že je o vše postaráno — bez stresu, zdlouhavého hledání a zatížení interního týmu.
Nejčastěji připravuji teambuildingy, incentivní cesty jako odměnu pro zaměstnance, board meetingy nebo menší interní konference. Každá akce má trochu jiný cíl, ale jedno mají společné: vytváří prostor pro společné zážitky, které by v běžném pracovním prostředí nevznikly. Tak třeba se tu jednou potkáme…
