
Dnešní mládež je jiná než jsme byli my. A taky jinak podniká. Místo podnikatelů jsou dnes všichni foundeři. Vymyslí si nějakou blbost a utíkají si k investorům pro peníze a podnikají za cizí, jsou pořád ve ztrátě a nakonec jim to stejně nevyjde.
To asi vystihuje většinový názor té běžné podnikatelské generace. Asi chápu jak to myslí, ale není to tak. Dnes každý nepodniká jako „startuper“, vznikají stále pořád běžné podnikatelské nápady, kde se běží v zaběhnutých kolejí. No a vedle toho nám vyrostl tzv. startupový ekosystém, který funguje jinak, je jinak financovaný a finančně řízený. Má svoje pravidla a ve své podstatě je funkční.
A jaké jsou ty rozdíly tedy? To jsme zkusili popsat v následující tabulce.
Typ podnikání
|
Startup
|
Běžné podnikání
|
---|---|---|
Předmět podnikání
|
Technologie, inovace, disrupce stávajících oborů
|
Klasický
|
Velikost trhu
|
Enormní, umožňující vysoký růst
|
Standardní
|
Konkurence
|
Minimální
|
Střední - velká
|
Roční růst
|
Stovky procent
|
Desítky procent
|
Financování
|
Vlastní prostředky, Venture kapitál
|
Vlastní prostředky, bankovní financování
|
Byznys model
|
Ziskový, ale vzhledem k nutnosti velkého růstu (stovky procent) je startup v počátečních letech ve ztrátě a to především díky investicím do obchodu, marketing a do vývoje produktu
|
Ziskový, a to už od začátku podnikání, což se vzhledem k pomalejšímu rozjezdu než u startupů, může podařit
|
Cíl
|
Dlouhodobý rozvoj
|
Prodej po 5 - 10 letech
|
Prosím berte výše uvedenou tabulku s rezervou. Ne vždy musí vše platit, ale pro účely hrubého porovnání by to mělo stačit a rozdíl mezi těmato dvěma typy podnikání by měl být zřejmý.
Startupové podnikání je drivované potřebou obrovského růstu hned z počátku. Z toho důvodu musí mít velký trh, rychle škálovat a potřebuje k tomu externí financování. Takový typ podnikání vám běžné finanční instituce nezafinancují, takže je potřeba venture fondů, které jsou na financování takto rizikového podnikání stavěné. Ale vzhledem k tomu riziku požadují vysokou návratnost a v době 5 – 10 let exit, z kterého bude fond uspokojen. A je jasné, že z deseti takových rizikových investic mu vyjde třeba jen jedna, která „zafinancuje“ ty ostatní neúspěšné. Tolik ve zkratce. Je to jiná hra. Kdo tuto hru srovnává s běžným podnikáním, tak nechápe tu podstatu.
Další otázka je kdo to má jednodušší. Je to ten, který rozvíjí podnikání tradičně a pomalu, ale za vlastní prostředky nebo startupista, který letí jak blesk, ale má k tomu cizí kapitál. No… promluvte si s nějakým startupistou, který sice dostal třeba i desítky miliónů na svoje podnikání, ale musí plnit plán, reportovat investorovi, najímat desítky lidí za kvartál, vyvíjet produkt a pracovat každý den až do noci, aby naplnil ten očekáváný potenciál růstu o stovky procent… a nakonec ví, že tu sladkou odměnu vyhraje jen 1 z 10. Nezní to úplně jako pohádka.
My pomáháme v rámci obou typů podnikání. Sami se s My Value Officerem řadíme do tradičního typu podnikání a to i přesto, že rosteme opravdu rychle a klienti nám přibývají. Ale startupové podnikání a jednání s investory a neústálé přehodnocování finančního plánu a strategie máme také rádi. Je to jízda. Jako s každým naším klientem, který roste a my s ním.
Tip: Věděli jste, že naši externí CFO mají zkušenosti i s finačním řízením startupů a jednání s investory?
Ozvěte se nám
„Mojí vizí je pomáhat malým a středním firmám s řízením financí, pomáhat jim růst a být úspěšnými. Řídil jsem finance IKEMu jako její CFO a byl jsem ředitelem Nemocnice Sedlčany. Učím Základy podnikání a Účetnictví na Vysoké Škole Ekonomické v Praze. Působil jsem na seniorních ekonomických pozicích ve skupinách ČSOB a PPF. Jako Auditor mám zkušenosti z konzultační společnosti Ernst & Young, kde jsem se podílel na auditu skupiny ČEZ. Mám vysoce podnikatelského ducha, a to přenáším i do své práce a práce pro naše klienty. Mým úkolem je nyní vytvořit tým seniorních lidí se stejnou vizí a jim takové prostředí, abychom dokázali pomoci co nejvíce našim klientům prosperovat a zářit. Zatím se nám to daří.“