Příloha k účetní závěrce je dokument, který o vaší firmě řekne víc než rozvaha. Proč ji musíte mít, co v ní opravdu má být, k čemu je dobrá? A jak se na ni dívá zbytek světa?
Zeptejte se náhodného jednatele, co je příloha k účetní závěrce. Většina odpoví něco ve smyslu „nějaký papír, co dělá účetní na konci roku”. A do jisté míry mají pravdu — v praxi to často opravdu tak vypadá: dvě strany A4, obecné fráze o oceňování v pořizovacích cenách, název firmy, IČO, podpis. Hotovo, jde se dál.
Přitom právě příloha je dnes u typické české společnosti s ručením omezeným jediný text, kterým firma sama o sobě mluví navenek. Ne rozvaha. Ne výsledovka, tu řada firem už ani zveřejňovat nemusí. Příloha.
Tento článek vysvětluje, kdo ji musí sestavit a zveřejnit, co je zákonné minimum, jak vypadá dobře udělaná příloha, k čemu vám je, jak stejnou věc řeší mezinárodní standardy IFRS, a také co se s ní stane, až projde nový zákon o účetnictví.
Kdo má jakou povinnost?
Sestavit přílohu musí každý
Účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Příloha je povinnou součástí závěrky u všech účetních jednotek bez rozdílu velikosti, tedy i u nejmenší mikro s.r.o. s obratem pár set tisíc.
Tohle je důležité, protože u ostatních výkazů jsou úlevy: přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu mikro a malé jednotky sestavovat nemusejí. Z přílohy se ale nevykroutí nikdo. Mění se jen její rozsah.
Zveřejnit ji musí ti, kdo jsou ve veřejném rejstříku
Povinnost zveřejnění ukládá § 21a zákona o účetnictví a týká se všech, kdo jsou zapsáni ve veřejném rejstříku. Tedy nejen s.r.o., akciovek a družstev, ale i spolků, nadací, ústavů a společenství vlastníků jednotek. Zveřejněním se rozumí uložení do sbírky listin u rejstříkového soudu, elektronicky, ve formátu PDF nebo XHTML, v českém jazyce.
Lhůty, do kdy je povinné závěrku zveřejnit, záleží na situaci:
- Firma s povinným auditem: Do 30 dnů od splnění obou podmínek (ověření auditorem + schválení valnou hromadou), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne
- Firma bez auditu: Nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne
- Závěrka nebyla schválena: Zveřejnit se musí stejně, do 12 měsíců od rozvahového dne, s informací o neschválení
Pro firmu s kalendářním účetním rokem to znamená: závěrka za rok 2025 musí být ve sbírce listin nejpozději 31. prosince 2026. A protože zákon o obchodních korporacích počítá s tím, že valná hromada schvaluje závěrku do šesti měsíců od konce období, reálný termín u většiny firem vychází na konec července.
Co se stane, když to neuděláte
Tady se za poslední dva roky hodně změnilo a je to hlavní důvod, proč se tématu vyplatí věnovat.
- Finanční úřad může za nezveřejnění uložit pokutu až do výše 3 % hodnoty celkových aktiv. U firmy s bilanční sumou 50 milionů je to teoreticky 1,5 milionu korun.
- Rejstříkový soud může uložit pokutu až 100 000 Kč, typicky poté, co firma nereaguje na výzvu.
- Pokud korporace nezveřejní závěrku za dvě po sobě jdoucí období a nereaguje na výzvu soudu, může soud zahájit řízení o zrušení společnosti s likvidací.
- Nezveřejnění se navíc dá vyhodnotit jako porušení péče řádného hospodáře ze strany jednatele, se všemi důsledky pro jeho osobní odpovědnost.
Dřív se dalo spoléhat na to, že „stejně nic nepřijde”. Aktuální správní judikatura (rozsudky 6 Afs 122/2025 a 65 Af 11/2024) ale výslovně potvrdila, že správce daně smí sbírku listin prohledávat z vlastní iniciativy a nezveřejnění trestat — nejde o šikanózní postup, ale o naplnění zásady vyhledávací podle daňového řádu. Chybějící závěrka ve sbírce listin je tedy dnes signál, který si finanční správa může spojit s dalšími indiciemi.
Co v příloze musí být?
Obsah řídí vyhláška č. 500/2002 Sb., konkrétně § 39 až § 39c. Rozsah se odvíjí od kategorie účetní jednotky a od toho, jestli firma podléhá auditu:
- Mikro a malá bez auditu: § 39
- Mikro a malá s auditem: § 39 + § 39a
- Střední: § 39 + § 39b
- Velká: § 39 + § 39b + § 39c
Kategorie se určuje podle tří kritérií — aktiv, ročního úhrnu čistého obratu a průměrného počtu zaměstnanců — přičemž do dané kategorie firma spadá, pokud nepřekročí alespoň dvě ze tří hodnot ve dvou po sobě jdoucích rozvahových dnech. Novelou č. 316/2025 Sb. se limity aktiv a obratu zvedly zhruba o čtvrtinu jako reakce na inflaci; hranice počtu zaměstnanců zůstaly. Orientačně: mikro do 11 mil. Kč aktiv a 22 mil. Kč obratu, malá do 120 a 240 mil. Kč, střední do 600 mil. a 1,2 mld. Kč. Nové limity se poprvé použijí už pro období započatá od 1. 1. 2024.
Zákonné minimum (§ 39 odst. 1)
Každá příloha, i ta nejjednodušší, musí obsahovat:
- Identifikační blok – obchodní firmu nebo jméno, sídlo, IČO a údaj o zápisu do veřejného rejstříku, právní formu (a případně informaci, že je firma v likvidaci), předmět podnikání nebo účel zřízení, rozvahový den a okamžik sestavení závěrky, který nastává podpisem statutárního orgánu.
- Metodický blok – použité obecné účetní zásady a účetní metody, případné odchylky od nich a jejich vliv, informace o oceňování reálnou hodnotou.
- Doplňující údaje k výkazům – pohledávky a dluhy se splatností delší než pět let, pohledávky a dluhy kryté věcnými zárukami s uvedením jejich povahy a formy, zálohy, zápůjčky a úvěry poskytnuté členům řídících a kontrolních orgánů včetně úrokových sazeb a podmínek, výše a povaha nákladů a výnosů mimořádných svým objemem nebo původem, podrozvahové položky (podmíněné závazky a záruky mimo rozvahu) a průměrný počet zaměstnanců.
Mikro a malá jednotka bez auditu k tomu podle § 39 odst. 2 přidává už jen jedinou věc navíc: informaci o nabytí vlastních akcií nebo podílů.
Tohle je celé minimum. Vejde se opravdu na dvě strany.
Co přibývá s velikostí
S auditem (§ 39a) přibývají pohyby dlouhodobých aktiv — počáteční a konečné zůstatky, přírůstky, úbytky, oprávky a opravné položky včetně jejich změn, případně aktivované úroky. Dále informace o konsolidující osobě nejužší skupiny, povaha a účel operací nezahrnutých v rozvaze a transakce se spřízněnými stranami, které neproběhly za běžných tržních podmínek.
Střední jednotky (§ 39b) doplňují mimo jiné informace o konsolidovaných a přidružených jednotkách, o účastech s neomezeným ručením, o vydaných akciích a vyměnitelných dluhopisech, členění zaměstnanců podle kategorií, odměny členů orgánů a penzijní závazky vůči bývalým členům, návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a odloženou daň včetně jejího vývoje.
Velké jednotky (§ 39c) navíc rozčleňují tržby podle kategorií činností a zeměpisných trhů a uvádějí odměny auditora rozdělené na povinný audit a ostatní služby. U segmentových tržeb platí výjimka: pokud by jejich zveřejnění firmu vážně poškodilo, lze je vynechat — informaci o vynechání ale musí uvést.
Jak vypadá příloha, kterou byste chtěli mít
Zákonné minimum a užitečná příloha jsou dvě různé věci. Pokud přílohu berete jako komunikační nástroj, ne jako formulář, patří do ní i následující — u malé firmy dobrovolně, u větší většinou povinně:
- Popis skutečné podnikatelské činnosti, ne opsaný předmět podnikání z rejstříku. Dvě až tři věty o tom, co firma reálně dělá, komu a kde.
- Vysvětlení meziročních výkyvů. Propadl obrat o 30 %? Napište proč. Jinak si to čtenář
domyslí sám, a domyslí si to hůř, než jak to je. - Struktura pohledávek podle splatnosti, včetně objemu po splatnosti a tvorby opravných položek. Nejrychlejší způsob, jak bance ukázat, že máte cash flow pod kontrolou.
- Financování — jaké úvěry, s jakou splatností, čím zajištěné, jaké kovenanty. Skryté zajištění je pro protistranu horší zpráva než vysoké zadlužení.
- Vztahy ve skupině a transakce se spřízněnými osobami — půjčky od společníka, nájem od jednatele, přeúčtování v rámci holdingu. Tohle hledá každý due diligence tým jako první.
- Následné události mezi rozvahovým dnem a sestavením závěrky — ztráta klíčového zákazníka, nová investice, soudní spor.
- Předpoklad nepřetržitého trvání. Pokud existují okolnosti, které jej zpochybňují, mlčení není řešení; je to naopak přesně ta situace, kdy se mlčení vymstí.
- Rezervy a soudní spory — jejich povaha, výše a očekávaný vývoj.
- Leasingy a nájmy, které nejsou v rozvaze. Za pár let už tam totiž budou (viz níže).
K čemu vám to je?
Argument „musíme, protože zákon” je pravdivý, ale nezajímavý. Zajímavější je, kde se příloha reálně potká s vaším byznysem.
- Banka a leasingová společnost. Úvěrový analytik nedostane víc než to, co je ve sbírce listin, plus co mu pošlete. Prázdná příloha znamená, že si vaši firmu ohodnotí čistě podle poměrových ukazatelů z rozvahy — tedy nejhorším možným způsobem, protože nezná kontext.
- Prověřování protistranou. Než vám velký odběratel schválí dodavatelský limit nebo než vyhrajete tendr, někdo si vaši závěrku otevře. Firma, která o sobě neřekne nic, vypadá buď nezajímavě, nebo podezřele.
- Prodej firmy. Kupující nebo investor začíná právě tady. Dobře vedená příloha zkracuje due diligence, snižuje počet otázek a hlavně snižuje riziko, že se v procesu vynoří „překvapení”, které srazí cenu nebo přidá do smlouvy zádržné.
- Spory a odpovědnost jednatele. Pokud se firma dostane do potíží, bude někdo zpětně zkoumat, co a kdy statutární orgán věděl a co o tom napsal. Příloha, která poctivě popsala rizika, je pro jednatele obranou. Příloha, která je zamlčela, je důkazem proti němu.
- Interní disciplína. Aby účetní mohla přílohu napsat pořádně, musí se v ní jednou ročně někdo probrat smlouvami, zástavami, spory a závazky mimo rozvahu. Ta inventura má hodnotu sama o sobě, i kdyby ten dokument nikdo nikdy nečetl.
Shrneme-li to, příloha je jediné místo v celé závěrce, kde se dá něco vysvětlit slovy. Rozvaha a výsledovka jsou čísla bez kontextu. Příloha říká, jakou metodou vznikla a co znamenají.
A od letoška to má ještě jednu rovinu. Mikro a malé jednotky bez auditu nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Zároveň se novelou č. 316/2025 Sb. zúžil okruh povinně auditovaných firem — od období započatých 1. 1. 2026 podléhají auditu už jen velké a střední jednotky (nestanoví-li jinak zvláštní předpis). Výsledkem je, že u typické české s.r.o. je dnes veřejně dostupná jen rozvaha a příloha. Kdo přílohu odbude, o sobě navenek neřekne prakticky nic — a pak se diví, proč mu banka nevěří.
Jak to řeší svět? Srovnání s IFRS
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) používají v Česku hlavně firmy s cennými papíry na burze a dcery zahraničních skupin. Srovnání s nimi ale stojí za to, protože ukazuje, kam se český přístup posouvá.
Rozdíl ve filozofii
Česká příloha je výčtová. Vyhláška řekne: uveď tohle, tohle a tohle. Splníte-li výčet, je hotovo — a nikoho oficiálně nezajímá, jestli výsledek dává smysl.
Poznámky k účetní závěrce podle IFRS (anglicky notes) fungují principiálně. Standardy sice obsahují dlouhé seznamy požadovaných zveřejnění, ale nad nimi stojí zastřešující pravidlo: závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz, a proto je nutné zveřejnit jakoukoli informaci, která je pro uživatele významná (materiální) — i když ji žádný seznam výslovně nežádá. Naopak informace nevýznamná se uvádět nemusí, i kdyby v seznamu byla.
Praktický důsledek: pod IFRS nemůžete argumentovat „ve vyhlášce to není”. Otázka nezní, co je na seznamu, ale co by rozumný investor potřeboval vědět.
Rozdíl v rozsahu
Poznámky pod IFRS jsou zpravidla nejobsáhlejší částí celé závěrky — u větší firmy klidně padesát až sto stran proti pěti stranám výkazů. Obsahují detailní účetní pravidla, tabulky pohybů u každé významné položky, řízení finančních rizik (úvěrové, likviditní, měnové, úrokové) včetně citlivostních analýz, hierarchii reálných hodnot, segmentové výkaznictví a podrobné informace o spřízněných stranách.
Česká příloha malé firmy má tři stránky. Rozdíl není v pečlivosti účetních, ale v tom, komu je dokument určen: české závěrce hlavně státu a věřitelům, IFRS závěrce především investorům na kapitálovém trhu.
Rozdíl ve struktuře a významnosti
IFRS závěrka začíná poznámkami o východiscích sestavení a použitých účetních pravidlech, přičemž novější přístup žádá uvádět jen pravidla podstatná — ne opsané standardy, ale to, kde firma dělá vlastní úsudek. Poznámky jsou křížově odkazované z výkazů, takže čtenář jde od čísla přímo k vysvětlení.
Česká vyhláška naopak jen říká, že informace se v příloze uvádějí ve stejném pořadí jako související položky ve výkazech. V praxi to leckdy skončí u volného textu bez vazby na konkrétní řádek.
Co se v IFRS mění právě teď
Od 1. ledna 2027 nahradí dosavadní standard IAS 1 nový IFRS 18 Prezentace a zveřejňování v účetní závěrce. Evropská komise ho formálně přijala a 16. února 2026 zveřejnila v Úředním věstníku EU; datum účinnosti zůstalo v souladu s celosvětovým harmonogramem. Přechod je retrospektivní, takže srovnávací údaje je potřeba připravit už za rok 2026.
Pro naše téma jsou podstatné tři věci:
- Výsledovka dostane pevnou strukturu. Výnosy a náklady se povinně dělí na provozní, investiční a finanční, s novými povinnými mezisoučty včetně provozního zisku.
- Manažerské ukazatele jdou do auditované závěrky. Standard zavádí úzkou definici tzv. ukazatelů výkonnosti managementu (typicky různé „upravené EBITDA”) a vyžaduje, aby byly součástí závěrky a odsouhlaseny na oficiální čísla. Konec volného žonglování s adjustovanými ukazateli v prezentacích.
- Přibývá pravidlo pro agregaci a rozklad informací, tedy kdy patří údaj přímo do výkazu a kdy se má rozepsat v poznámkách. A explicitní nedoporučení schovávat věci do řádku
„ostatní”.
Poslední bod je mimochodem něco, co by české příloze prospělo nejvíc.
Co bude dál?
Nový zákon o účetnictví
Ministerstvo financí předložilo 12. prosince 2025 do Poslanecké sněmovny nový zákon o účetnictví (sněmovní tisk 63/0) spolu s doprovodným zákonem (tisk 64/0), který mění téměř 150 dalších předpisů. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2028. Je to nejrozsáhlejší reforma českého účetnictví od devadesátých let a jejím deklarovaným cílem je právě přiblížení k IFRS.
Realisticky: návrh je stále na začátku legislativního procesu. Aby účinnost od roku 2028 vyšla, musel by být schválen a vyhlášen v průběhu roku 2026, aby zbyl aspoň rok na přípravu. Odborná veřejnost navíc doprovodný zákon — hlavně jeho daňovou část — silně kritizuje, takže není vyloučeno, že se bude přepracovávat. Termín už se jednou posouval z roku 2025 a pak z roku 2027.
Co z návrhu stojí za pozornost z pohledu vykazování:
- Zákon se zaměří na výkaznictví, ne na vedení účetnictví. Regulovaný je výstup, ne proces.
- Přibude koncepční rámec, který dnes v zákoně chybí — cíle výkaznictví, požadavky na užitečnou informaci (relevance, věrné zobrazení, srozumitelnost, ověřitelnost, srovnatelnost) a definice prvků včetně nových pojmů jako právo užívání nebo kryptoaktivum.
- Výroční zpráva se přejmenuje na „zprávu vedení”, jejíž samostatnou částí bude zpráva o udržitelnosti. Rozsah povinností v oblasti udržitelnosti se přitom v EU zmírnil balíčkem Omnibus.
- Nájmy podle IFRS 16. Střední a velké jednotky budou muset vykazovat práva užívání a související dluhy v rozvaze; menší dostanou zjednodušený postup. Pro řadu firem to znamená, že jim v rozvaze skokově naroste bilanční suma a zadlužení — a příloha bude muset vysvětlit, že jde o metodiku, ne o novou půjčku.
- Podnikající fyzické osoby už nebudou účetními jednotkami povinně, ale jen na základě vlastního rozhodnutí.
- Mění se přestupky a pokuty.
Paragrafované znění prováděcí vyhlášky, které teprve určí konkrétní podobu přílohy, zatím není. Zveřejněné teze ale u řady otázek odkazují přímo na interpretace Národní účetní rady a na konkrétní standardy IFRS — což samo o sobě naznačuje, kam to celé míří.
Co s tím dělat teď
Nic dramatického. Reforma je vzdálená a její podoba se ještě může měnit. Ale tři věci dávají smysl už dnes:
- Zkontrolujte, jestli máte přílohy skutečně ve sbírce listin, a to opravdu všechny, za všechny roky. Tohle je jediná položka na seznamu, kde hrozí pokuta hned.
- Nechte si přílohu jednou přečíst někým zvenčí, tedy bankéřem, poradcem, kýmkoli, kdo vaši firmu nezná. Otázka zní: dozvěděl ses z toho něco?
- Udělejte si soupis nájemních a leasingových smluv. Až přijde vykazování nájmů v rozvaze, budete ho potřebovat — a bude užitečný i dřív.
Shrnutí ve čtyřech bodech
- Přílohu musí sestavit každá účetní jednotka, včetně mikro. Zveřejnit ji musí každý, kdo je ve veřejném rejstříku, do 12 měsíců od rozvahového dne.
- Sankce jsou reálné: až 3 % aktiv od finančního úřadu, až 100 000 Kč od rejstříkového soudu, v krajním případě zrušení firmy. A správce daně dnes sbírku listin kontroluje sám od sebe.
- Minimum je krátké, ale minimum není cíl. Od roku 2026 je u nauditovaných malých firem příloha spolu s rozvahou jediné, co o vás trh veřejně ví.
- Trend jde k IFRS: víc vysvětlení, víc významnosti, míň formalismu. Nový zákon o účetnictví to má stvrdit od roku 2028 — pokud projde.
Článek popisuje právní stav k srpnu 2026. Legislativní proces u nového zákona o účetnictví průběžně pokračuje; před konkrétním rozhodnutím si ověřte aktuální znění předpisů nebo se poraďte s daňovým poradcem či auditorem.
Zdroje:
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zejména § 18, § 20, § 21a, § 37a
- Vyhláška č. 500/2002 Sb., § 39 až § 39c
- Zákon č. 316/2025 Sb. (novela ZoÚ — kategorizace a audit)
- Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, § 66, § 104, § 105
- Sněmovní tisky 63/0 a 64/0 (nový zákon o účetnictví a doprovodný zákon), psp.cz
- IFRS 18 Prezentace a zveřejňování v účetní závěrce, přijatý EU 16. 2. 2026
- Rozsudky 6 Afs 122/2025 a 65 Af 11/2024
,,Mojí vizí je pomáhat malým a středním firmám s řízením financí, pomáhat jim růst a být úspěšnými. Řídil jsem finance IKEMu jako její CFO a byl jsem ředitelem Nemocnice Sedlčany. Učil jsem Základy podnikání a Účetnictví na Vysoké Škole Ekonomické v Praze. Působil jsem na seniorních ekonomických pozicích ve skupinách ČSOB a PPF. Jako Auditor mám zkušenosti z konzultační společnosti Ernst & Young, kde jsem se podílel na auditu skupiny ČEZ. Mám vysoce podnikatelského ducha, a to přenáším i do své práce a práce pro naše klienty. Mým úkolem je nyní vytvořit tým seniorních lidí se stejnou vizí a jim takové prostředí, abychom dokázali pomoci co nejvíce našim klientům prosperovat a zářit. Zatím se nám to daří.“
